V souvislosti s plánovaným prodejem pozemků v areálu bývalých Jezdeckých kasáren zazněla řada podnětů a obav, které ukazují, že občanům i zastupitelům na budoucnosti tohoto území záleží. Taková diskuze je pro město přínosná, zároveň je ale důležité připomenout některé souvislosti, které do veřejné debaty často neproniknou.
Prodej městských pozemků není motivován pouze finančním ziskem. Především je to nástroj, jak podpořit kvalitní rozvoj zanedbané části města. Areál bývalých Jezdeckých kasáren je dnes prázdný, nevyužitý a jeho stav neodpovídá potřebám současného Prostějova. Smysluplná výstavba zde může nabídnout nové bydlení, oživit území a zlepšit celkové prostředí v této lokalitě. Podmínky prodeje pozemků jsou nastavovány s ohledem na veřejný zájem a zajištění vhodného tzv. sociální mixu v jednotlivých částech města. V těsném sousedství lokality město disponuje několika bytovými domy, které v současné době (Jezdecká 6a, 6b) a po následné rekonstrukci (Šárka 9, 11) umožní vyjít vstříc potřebným skupinám obyvatel aktuální nabídkou nájemního bydlení.
Díky prodeji pozemků může město financovat další investice do veřejné infrastruktury, škol, dopravy nebo třeba revitalizace veřejných prostranství – tedy oblastí, ze kterých budou těžit všichni obyvatelé. Nelze opomíjet, že město nemá neomezené finanční zdroje, a prodej pozemků v méně využívaných lokalitách tak umožňuje rozvoj v jiných oblastech, které občané dlouhodobě požadují.
Rozumíme snaze směřovat rozvoj města tak, aby zohledňoval i sociální aspekty a potřeby specifických skupin obyvatel, avšak navržené podmínky se jeví jako příliš omezující a potenciálně kontraproduktivní. Povinné kvóty na bezbariérové byty, povinné nájemní jednotky pro město i dlouhodobé předkupní právo výrazně snižují atraktivitu dané investice pro investory. V praxi to může znamenat nižší zájem o nabízené pozemky a tím menší konkurenci v rámci developerských projektů, zpoždění výstavby, a nakonec i menší počet nových bytů, což odporuje původnímu cíli – tedy zlepšit dostupnost bydlení. Domníváme se, že město má využívat nástroje k ovlivnění rozvoje rozumně a v dialogu s trhem. Pokud nastavíme podmínky příliš restriktivně, můžeme nakonec poškodit samotné občany města, kterým chceme pomoci.
Zásadním problémem návrhu je, že nevytváří rovnováhu mezi veřejným zájmem a ekonomickou realitou. Místo podpory rozvoje nastavuje bariéry, které mohou způsobit opak – tedy zpomalení výstavby, zvýšení cen nových bytů a odliv investorů do méně regulovaných lokalit.
Vážíme si všech návrhů, které mají za cíl zlepšit dostupnost bydlení nebo posílit sociální soudržnost. Zároveň je ale třeba zohlednit také realitu trhu a schopnost města jednotlivé závazky efektivně vymáhat či dlouhodobě udržovat. Každé omezení při prodeji znamená zároveň i potenciální riziko, že o investici ztratí zájem právě ti, kteří by mohli přinést kvalitní a dostupné bydlení. Navíc, například navrhované požadavky na energetickou náročnost jsou z pohledu současných norem nadbytečné.
Ing. Milada Sokolová, 1. náměstkyně primátora