(Prostějov 11. 11. 2025)
Hodnoty, kterých jsem si vždy vážil, po uplynulých několika letech je vnímám ještě podstatně hlouběji. Proto si v dnešním příspěvku dovolím být poněkud více osobní.

Ve čtvrtek 6. listopadu skončilo martýrium, které se podepsalo na několika posledních letech života mého, mé rodiny a řady mých přátel. Krajský soud v Brně zrušil v plném rozsahu rozsudek Okresního soudu v Prostějově, jímž jsem byl uznán vinným z dotačního podvodu, a v plném rozsahu mě také zprostil obžaloby, kterou proti mně podal okresní státní zástupce.
Celá ta léta jsem čelil útokům zejména náměstka primátora Miloše Sklenky, který na mě podal udání, že jsem spáchal dotační podvod. „Kupčení s dětmi“ a „náhradní členství“ byly jeho oblíbeným arzenálem. Podstata je však daleko prostší. Žádné mrtvé duše se nekonaly. Chybělo pouze několik málo přihlášek u dětí, o které jsme se na trénincích starali stejně jako o ty s přihláškami. Kontrola však zjistila něco jiného, než se Sklenka snažil podsunout veřejnosti. TJ Prostějov řádně hospodaří, vybírá příspěvky a dělá to, co je jejím posláním – pracuje zejména s dětmi a mládeží. Vede je ke sportu, dokonce má výsledky a je jedním z největších sportovních klubů nejen ve městě, ale i v Olomouckém kraji.
Tohle všechno Sklenka za asistence primátora Jury zadupali do země. Trvalo celé dlouhé dva roky, než byl vynesen osvobozující rozsudek Krajským soudem v Brně.
Zvítězila především pravda. Nezvítězily konstrukty motivované politickým kalkulem. Nešlo o žádné kupčení ani jsme nečerpali dotace na „mrtvé duše“. Dále pracujeme s dětmi a snažíme se jim dát to nejlepší jako základ do života. Jejich rodiče jsou spokojení, protože jsou spokojené jejich děti. Vidí, že to, co děláme, má smysl – a to i bez papírů.
Zvítězilo i přátelství, které nejlépe poznáš v nouzi. V těch nejhorších chvílích jsem cítil podporu z mnoha stran. Od kolegů z klubu Na rovinu!, kteří mi nedovolili rezignovat a přiměli mě bojovat. Od kolegů z TJ Prostějov, kteří věřili, že jsem se žádného zločinu nedopustil. Od rodičů dětí a od mnoha přátel, kteří mi vyjadřovali účast a podporu. Řada z nich se účastnila i jednání Okresního soudu a nestačila se divit. Největší oporou mi byla samozřejmě moje žena Ivanka a celá rodina. Zvláštní poděkování chci vyjádřit své právní zástupkyni Mgr. Olze Hudcové, která mi pomáhala svou odbornou erudicí procházet všemi fázemi procesu. Jsem neskonale vděčný za sílu, kterou mi Bůh dával, abych donesl ten kříž až do šťastného konce.
V době po vynesení rozsudku, že jsem uznán zločincem, mě řada přátel podpořila jak svou morální účastí, tak dokonce finančně, abych tu cestu, o níž jsem netušil, jak dlouhá bude, ustál. To je, vážení spoluobčané, síla, za niž už stojí za to něco vytrpět – a věřte, že to nebylo jednoduché.
Zbývá hořká zkušenost z politikaření nejvyšších představitelů města, jehož obětí se staly samy děti, po zrušení spolupráce ZŠ a TJ. Tam, kde by měla panovat moudrost, vládly úklady. Nechci se špinit jejich rozebíráním.
Důležité je, že pravda a přátelství zvítězily – a že stojí za to usilovat o to, aby tak tomu bylo i nadále. Aby spolupráce byla motorem rozvoje našeho města, nikoli politikaření a úskoky, jak to můžete vidět třeba na zápase o referendum k bazénu nebo dalších zásadních rozvojových potřebách současných, ale především příštích generací.
Přeji nám všem, aby v následujícím období naše město vedli lidé moudří.
Za všechnu tu podporu a účast nedokážu nikdy dost poděkovat. Snad se mi v budoucnu podaří oplatit tyto dary prací pro naše děti, naše město, pro nás všechny.
Aleš Matyášek
zastupitel, klub Na rovinu! (STAN, TOP 09, Zelení), info@prostejovnarovinu.cz
—————-
Vyjádření náměstka Miloše Sklenky k záležitosti žákovského plavání
Jako náměstek primátora Prostějova odpovědný za školství a sport považuji za nutné uvést některá tvrzení z názorového článku pana Aleše Matyáška na pravou míru. Na začátku celého příběhu nebyla politika ani mediální kauza, ale stížnosti rodičů. Přišli za mnou s pochybnostmi, zda je u „hodiny plavání navíc“ na ZŠ Dr. Horáka vše v pořádku. Když jde o děti a veřejné peníze, nemohu dělat, že nic nevidím. Město proto podalo podnět k prošetření celého projektu.

Veřejnosprávní kontrola potvrdila, že „hodina navíc“ byla vložena přímo do školního vzdělávacího programu, tedy do výuky, která má být pro děti zdarma. Současně však klub vybíral od rodičů příspěvky jako za kroužek a část hodin byla hrazena jak školou, tak klubem. Šlo o nepřehlednou směs veřejných prostředků, dotací a rodičovských plateb – model, který nebyl vůči rodičům srozumitelný ani transparentní. Pod vším byl podepsán předseda plaveckého oddílu pan Aleš Matyášek.
Po zjištěních kontroly byly sporné prostředky vráceny Národní sportovní agentuře a „hodina navíc“ v původní, nečitelné podobě skončila. Děti jsme ale nenechali bez plavání. Město navýšilo rozpočet a hodina mohla pokračovat, už ale standardně. Významnou roli v narovnání vůči rodinám sehrála také vstřícnost pana primátora, který uznal 144 dětí v klubu formou náhradního členství.
Obžalobu v této věci podal okresní státní zástupce – nikoli město, nikoli vedení radnice. Město do trestního řízení nijak nezasahovalo, soudních jednání se neúčastnilo a po celou dobu deklarovalo, že vyčká na výsledek. O politickém motivu tedy nemůže být řeč.
V květnu uznal prostějovský okresní soud pana Aleše Matyáška vinným z dotačního podvodu. Nyní Krajský soud v Brně tento rozsudek zrušil a konstatoval, že se pan Matyášek trestného činu nedopustil. Rozhodnutí soudu respektuji. Zároveň si ale kladu otázku: vydávat za členy plaveckého oddílu děti, jejichž rodiny o tom nic netuší, a čerpat na ně dotace sice podle soudu není trestné – je to však správné a morální? To ať si odpoví každý sám.
Bc. Miloš Sklenka
náměstek primátora