(Prostějov 13. 11. 2024) V minulém příspěvku jsem se na závěr zabýval příkladem klientelismu v rozdělování sportovních dotací. Krátce shrnuto: zatímco v jednom spolku (počet členů 40 z toho 10 dětí) si platí členové příspěvky 500 Kč za rok a každý dostane od města 8 750 Kč dotaci, v jiném spolku (počet členů 923 z toho 675 dětí) si platí členové průměrně 4 350 Kč a příspěvek od města činí 920 Kč. Myslím, že je evidentní, který ze dvou spolků dělá pro společnost víc a jak je za to městskými konšely ohodnocen. Proč to tu opakuji?
Včera (12. 11. 2024) v Událostech a komentářích na ČT24 byla zajímavá debata za účasti Ondřeje Šebka (předseda Národní sportovní agentury) Martina Chlumského (starosta České obce sokolské) a Jakuba Hlávky (Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně). Tito pánové se zamýšleli nad, řekněme, sportovním a zdravotním stavem zdejší populace. Martin Chlumský označil situaci jako vážnou, Ondřej Šebek jako alarmující. Pohybové aktivity zejména mládeže bojují s konkurencí on-line sféry. Máme nyní absolutní potřebu dostat do práce s mládeží ve sportovních a pohybových aktivitách kvalitní lidi, kteří dokáží děti nadchnout. Martin Chlumský označil jako problém obezitu, která koreluje s on-line způsobem života. Moderátorka zmínila statistická data z České unie sportu, která ukazují, že v Česku chybí průměrně 4 kvalifikovaní trenéři na 1 klub. Důsledkem je že z úrovně 25 % nesportujících dětí před Covidem se nyní pohybujeme na 30 %. Jde o pasivní formy zábavy, což se bere jako fakt, ale nic se s tím nedělá. Problém je v dostupnosti a podpoře, mizí pohybové aktivity ve veřejném prostoru mimo rámec sportovních organizací.
Ondřej Šebek označil jako problém dostatek finančních prostředků. I když NSA na příští rok bude mít o 1 mld. Kč víc, nestačí to. Na financování sportu se podílí řada dalších subjektů – MŠMT po své linii, obce, kraje. Jak se s prostředky rozdělují v Prostějově je uvedeno v minulém příspěvku a shrnutí vidí laskavý čtenář v úvodu. Jestliže chybí podle Ondřeje Šebka motivace k samovolnému sportování musí s tím společnost začít něco dělat. Východisko je možné hledat v multi-resortní podpoře. S tím nelze než souhlasit. Je potřeba odstranit bariéry, které brání resortní spolupráci a dosažení synergie. Ušetří se tím prostředky a práce bude efektivnější. Starosta ČOS zdůraznil, že 1 Kč vložená do sportování zejména mládeže se v budoucnu 2x vrátí. Pokud si děti nezvyknou na pohyb, pokud si neosvojí potřebu aktivního sportu budeme mít v budoucnu velké problémy. Jakub Hlávka z MU uvedl, že podfinancování je velké a je potřeba až 2,5x víc prostředků, než v současnosti do pohybových aktivit plyne. Jak zaznělo na setkání s představiteli NSA v Olomouci, sport se podílí na HDP až 3%. Podpora je násobně nižší.
Zajímavá byla úvaha Jakuba Hlávky o efektivitě vynakládaných prostředků. Podle výzkumů je například podpora jednorázových akcí (zmínil např lyžařské kurzy) v tomto smyslu neefektivní a je potřeba ji směrovat na pravidelnou činnost. Uvedl také, že obezita zdvojnásobuje zdravotní rizika, což má nemalý vliv na tvorbu HDP a ekonomiku státu. Důležité je zaměřit se zejména na sportovní gramotnost. S tím nemohu než souhlasit. Martin Chlumský (ČOS) zdůraznil, že dětem je potřeba vštěpovat základní kompetence. Vidím je v atletice, plavání a gymnastice, což tvoří základ jakéhokoliv dalšího sportování a v neposlední řadě v zaměření na předškolní cvičení a pohyb dětí a rodičů. K tomu má např. ČOS podle starosty dobré programy. Ondřej Šebek zdůraznil nezastupitelnou roli trenérů. Ano tuhle oblast je potřeba silně podpořit. Než nám trenéři nadšenci zmizí z veřejného prostoru. Medaile nepřijdou samy a lamentace jsou plané, pokud budou existovat bariéry, špatné projekty, administrativní překážky. Z výše uvedené rešerše je zřejmé, že jedině změna přístupu může zabránit katastrofě.
A jak je to u nás v Prostějově? Hala, kde si Franta nezačutá za 130 milionů, VIP fotbalový stadion za 200 milionů plus další náklady na úpravu školního hřiště, odkud byl vyexportován celý fotbalový non VIP klub na školní hřiště, odkud zase byli vyexpedování atleti na ještě menší školní hřiště. Příprava bazénu s nedostatečnou kapacitou, která nebyla ve kvalitní studii doporučena. Chybějící regulérní atletický stadion integrovaný s dalšími zařízeními. Přitom to všechno šlo udělat jinak.
Je potřeba sundat klapky z očí a změnit přístupy. Je tu stále šance na vybudování integrálního sportovního zařízení, kde bude v jednom areálu právě nový dostatečně kapacitní bazén, atletický stadion a další sportovní prostory a zařízení, která budou synergicky doplňovat obě uvedená. K tomu je potřeba jednat se všemi orgány, které mohou pomoci k realizaci a vysvětlovat význam takového projektu a usilovat o jeho výstavbu v Prostějově. Bez perspektivy se totiž nic nezmění.
Aleš Matyášek, zastupitelský klub Na rovinu! (STAN, TOP 09, Zelení)