Hláškou z filmu Marečku, podejte mi pero si dovolím uvést následující řádky. Za pár dnů tu máme Dušičky, tedy Památku všech zesnulých. Původ najdeme ve svátku Samhain, který staří Keltové slavili v noci z 31. října na 1. listopadu. Rozloučení s létem si spojili s návratem duší zemřelých zpět na zemi. Aby se živí mohli setkat s mrtvými a tito viděli na cestu, vyřezávali lidé svítilny z řep, které dnes nahradily dýně. Tato tradice se uchytila zejména za oceánem, kde 31. října slaví svátek Halloween. Křesťanský svátek slavíme 2. listopadu, a to od konce 10. století, i když k nám se dostal až mnohem později. Není tedy vhodnější doba na to podívat se na hřbitovy v Prostějově než nyní. Přestože se jedná o křesťanský svátek, v ten den navštěvuje hroby svých blízkých opravdu každý.
Úvodem mi dovolte krátký výlet do historie. Dříve se v Prostějově pohřbívalo různě, v hradních příkopech i u kostelů. Než v roce 1784 císař Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř měst, mohli jsme nalézt hroby u kostela Povýšení sv. Kříže a přilehlé kapli Nejsvětější trojice, u kostela sv. Jana Nepomuckého, na morovém hřbitově u kaple sv. Anny a dalších místech. Po tomto roce byl křesťanský hřbitov přemístěn ke kostelu sv. Petra a Pavla, který ležel za hradbami, a židovský do prostor současné Studentské ulice. Ovšem jak se město rozrůstalo, ocitly se i tyto uprostřed městské zástavby a v roce 1900 došlo k dalšímu stěhování. Tentokrát pod Žešovský kopec na dnešní Brněnskou ulici, kde je můžeme nalézt dodnes. Nejsou to ale jediné hřbitovy, o které se město stará. Jak se k Prostějovu připojovaly okolní obce, přibyly i hřbitovy ve Vrahovicích, v Krasicích a v Žešově. Nyní již do současnosti.
Nemohu pokračovat jinak než Městským hřbitovem, kam se dostanete linkou MHD číslo 1, nebo můžete zanechat svůj automobil i na novém parkovišti u severní zdi, které doplnilo parkovací plochu před hřbitovem o dalších 56 míst. I když přes zimní měsíce je otevřeno jen do 18 hodin, na Dušičky a předchozí sobotu a neděli se hřbitov zavírá až ve 20 hodin. Při vstupu vás uvítá brána se třemi oblouky a sochou anděla od arch. Venclíka, který je autorem i vnitřních hřbitovních arkád z let 1902-07, kde jsou pochovány význačné osobnosti města. Hlavní cestou se dostanete ke smuteční síni z roku 1977 od arch. Adamíka. Na hřbitově je obsazeno skoro 11 tisíc hrobových míst a aktuálně zůstává volných asi 2,5 tisíce. Na rozdíl od kolumbárií, kde ani nově vytvořených 150 urnových schránek nepokrývá požadavky zájemců, protože o tuto moderní formu pohřbívání je velký zájem. Celkem je nyní v kolumbáriích na tisíc míst. Vše doplňují urnové hroby, kterých je přes dva tisíce. Nesmím také zapomenout na vsypovou loučku, kde se se svými blízkými rozloučilo již asi 3000 pozůstalých. Údržbu provádí smluvně rma FCC. Například tráva se v létě seká dvakrát měsíčně, keře se stříhají minimálně dvakrát ročně a je toho mnohem víc. Byla snaha pořídit i veřejně dostupné konve na zalévání. Ztratily se již po pár dnech.
Druhý největší hřbitov ve správě města najdete ve Vrahovicích za kostelem sv. Bartoloměje. Ten zde stojí od roku 1836 na místě původního dřevěného kostelíka z poloviny 14. století. Nachází se tu přes devět set hrobových míst, 110 urnových hrobů a 200 míst v kolumbáriích. Volná místa stále jsou k dispozici. Na hřbitově jsou pochovány i významné duchovní osobnosti, jako například P. Ignác Böhm, prof. ThDr. Jaromír Josef Tobola a další. Co se týká dostupnosti pro návštěvníky, využijete linku MHD č. 5, vystoupíte na zastávce u Hanačky a nejlepší cesta je přes křižovatku a kolem kostela. Velký problém nastane, když budete chtít dojet automobilem. Parkování prostě není a těch pár míst je často trvale obsazených. To i přes omezení doby parkování. Snad se tuto kaňku podaří v budoucnosti vyřešit.
Článek je delší a více informací se sem již nevejde. Chcete si jej přečíst v celém znění? Zjistit třeba, proč město již nebude investovat do hřbitova v Žešově? Co ještě zajišťuje FCC? Nebo kde jsou volná hrobní místa? Najdete u mne na www.paveldopita.cz .
Pavel Dopita
SPD Prostějov