Můj „výkop k diskusi“ přichází krátce po výsledcích přijímaček na SŠ, včetně víceletých gymnázií. Každoroční emoce opět ukázaly palčivost tohoto tématu. Jako jeden z prvních absolventů obnoveného Reálného gymnázia a otec synů, z nichž jeden tam studuje a druhý se pokouší, mám k víceletým gymnáziím vztah i úctu k tradici. Přesto vnímám, že jejich role se mění, ne vždy k lepšímu.

Původně měla víceletá gymnázia připravovat nejnadanější. Často jsou ale spíše únikem ze ZŠ pro „lepší start“. Každoročně se v Prostějově dává k dispozici 120 volných míst na víceletých gymnáziích. Tato časná selekce v 11 letech přináší tlak a nerovnosti. Četným odchodem nadaných žáků je narušena rovnováha na ZŠ; chybí „tahouni“, narušují se kolektivy. Přitom znalosti žáků ZŠ a víceletých gymnázií jsou dle výzkumů srovnatelné.

Systém přijímacích zkoušek má tendenci zvýhodňovat ty, kteří již mají určité přednosti, což vede k jejich dalšímu posilování. Jinými slovy, úspěšnější a lépe připravení uchazeči díky tomu získávají další příležitosti a výhody, čímž se rozdíly mezi studenty mohou dále prohlubovat. Děti ze situovaných rodin, které si mohou dovolit přípravné kurzy či individuální doučování, mají navrch, protože testy ověřují dovednosti z těchto kurzů, nikoli z běžné výuky ZŠ. Na gymnázia se tak často dostávají spíše lépe připravené děti než ty nejnadanější, a to díky investicím rodičů. Prohlubuje se tak propast mezi dětmi a narušují se rovné šance. Zdá se, že soutěží spíše finanční možnosti rodičů než skutečný potenciál dětí.

Pro některé rodiny jistě znamená přijetí dítěte na víceleté gymnázium úlevu od starostí s budoucími přijímacími zkouškami. Tato osobní výhoda by ale neměla znamenat, že přehlédneme dopady na celý náš vzdělávací systém. Musíme se totiž ptát, zda je takto brzký výběr dětí spravedlivý, jestli dává všem stejné šance a jaký vliv má na běžné základní školy, které mohou ztrácet své nejlepší žáky. Pokud tedy systém ulevuje jen některým, ale zároveň může vytvářet větší nerovnosti a oslabovat hlavní proud vzdělávání, je nutné ho důkladně zvážit, a ne ho bránit jen proto, že některým rodičům přináší klid.

Cesta vpřed? Kvalitní školy pro všechny a spravedlivější výběr! Řešením je především komplexní posílení našich základních škol: investice do kvality výuky, dalšího vzdělávání pedagogů a moderního vybavení. Klíčové je rozvíjet kritické myšlení dětí, práci s fakty a umožnit pedagogům individuální přístup – podporovat jak ty, kteří potřebují pomoc, tak stimulovat nadané, ideálně v heterogenních kolektivech. Cílem je, aby každá ZŠ nabízela podnětné a kvalitní vzdělání a rodiče si byli vědomi, že i spádová ZŠ může být pro jejich dítě nejlepší volbou. Současně je nutná otevřená debata o spravedlivějších kritériích pro přijetí na víceletá gymnázia, která by zohledňovala potenciál a nadání, nikoli jen finanční možnosti rodin či krátkodobou „natrénovanost“.

Nejde o to víceletá gymnázia rušit! Jde o to se vážně zamyslet nad jejich optimálním počtem, rozmístěním a hlavně nad kritérii výběru žáků, s vědomím dopadů na celý vzdělávací systém. Společným cílem musí být kvalitní a rovné vzdělání pro všechny děti. Nyní, s čerstvou zkušeností z přijímacích zkoušek, je ideální čas tuto debatu vést naplno.

Ing. Mgr. Jan Mochťák (zastupitel za Pirátskou stranu)