Možná vás překvapil titulek a ptáte se, jaký rébus je v něm ukryt. Není to nic složitého, vše spojuje 4. ročník participativního rozpočtu města Prostějova. Tentokrát je do něj přihlášeno 27 projektů a vrací se tak zájem z prvního ročníku, kdy jich bylo dokonce 36. Zopakujme si některá pravidla. Je určené pro projekty, na které město dle občanů pozapomnělo, a jsou pro ně vyčleněné tři miliony korun. Limit na jeden projekt je pak jeden milion korun. O tom, co se bude realizovat, rozhodnete následně vy v hlasování, kdy vyhrají první tři návrhy. Myslím si tedy, že některé neprojdou přes rozpočet, ale i tak jich tam zůstane hodně. Co tam tedy najdete?
Nejprve se pojďme podívat do Altánu a opéct si špekáček. Je to trochu sobecké, uznávám, ale každý chválí své dítě. Po roce tedy opět předkládám svůj návrh na přístřešek s ohništěm v Biocentru U soutoku, Hloučele a Romže. Loni jsme skončili paní učitelkou Fojtíkovou, která měla stejný nápad, na čtvrtém místě, a těsně jsme neprošli do realizace.
Proč jej tedy dávám znovu, když minule neprošlo? Protože si jednoduše myslím, že lidé by se měli setkávat a hovořit spolu. Proto každou takovou možnost podporuji. Podstatně lepší ohniště, než mám v návrhu, je na Kosíři, kam letos na Nový rok zavítalo neuvěřitelných 3.465 lidí, a funguje to tam skvěle. A nikdo nic nekrade. My se tedy spokojíme s pár desítkami, jako při letošním, vlastně loňském Silvestru. Co chutná lépe, než špekáček na ohni? Více najdete na www.nasevrahovice.cz. Další podobné altány jsou například na Pohodlí směrem k Seči, a třeba jen ohniště na Loupežníkovi. Světe div se, funguje to tam. Proto neberu protiargument, že se tam budou stahovat různé nepřizpůsobivé živly. To mi připomíná žiletkový drát okolo koupališť v Německu a jejich následné zavírání. Neumím si poradit s lumpem, tak omezím slušného člověka. S tím nemohu souhlasit. Podobně jako u těch „legálních“ drog (už byl článek) jsem pro restrikci u lumpů a vycházím vstříc normálním lidem. Třeba vás přesvědčím.
Nyní ke zmiňovanému školníkovi a uklízečce, kam ještě přidám kuchařku. Pamatujete si svá školní léta? Umíte si představit bez těchto dobrých duší nějakou základní školu? Dnes je nazýváme nepedagogičtí pracovníci a současná vláda hledala v rámci úspor způsob, jak se jich zbavit, až jej nalezla. Přehodila jejich mzdy na města. Proto chápu nápad Honzu Navrátila, který navrhuje v rámci participativního rozpočtu plastiku mopu na školních schodech, jako morální ocenění jejich mnohdy nevděčné práce. Když jsem tento jeho návrh viděl poprvé, tak jsem se zasmál. Pak mi ten úsměv trochu zhořkl. Jak sám píše. „Oč více vážně je námět myšlený, o to méně vážně musí vypadat. Život a vzdělávání nejsou pravoúhlé a svázané pravidly. Jde o proces uvědomění si jak u dětí, tak u dospělých, jak významné jsou to profese a co se by se stalo, kdyby tu nebyly.“
Jak vypadají další návrhy. Chodníkům, silnicím a parkovišti se věnuje osm navržených projektů. I za hranou jednoho milionu korun. Pomníkům a památkám, včetně modré poštovní schránky na rohu ulice od Jiřího Wolkera, pak dalších šest projektů. Co mne překvapuje, že přímo sportu se týkají jen betonové stoly na stolní tenis a rozšíření discgolfu v Kolářových sadech. Zde mi vyskočilo, pamatujete si ty obavy, jak budou ty létající talíře rozsekávat hlavy poklidně procházejícím návštěvníkům? Když se schvalovalo minule? Naštěstí se nic takového nestalo. Buď jsou vrhači přesní, nebo chodci mrštní. Omlouvám se za nadsázku, ale snad ji pochopíte. Tak co, již máte svého favorita?
Protože se jedná o první článek tohoto roku v Radničních listech, dovolte mi jménem celého zastupitelského klubu SPD v Prostějově vám popřát hodně zdraví a štěstí.
Pavel Dopita
předseda SPD v Prostějově www.paveldopita.cz