Máme za sebou další čtyřleté období. Něco se povedlo, něco méně. Zkusme se ale podívat dopředu. Co bude muset Prostějov v příštích letech řešit?
Jedním z největších problémů bude parkování, zejména na sídlištích a v centru. Někde pomůže zjednosměrnění ulic, jinde už ale prostor jednoduše není. Řešení vidím v kombinaci tří kroků: smysluplných modrých zón s výrazným zvýhodněním jednoho auta na domácnost, částečně zapuštěných parkovacích domů se zelenými střechami, třeba i s dětským hřištěm, a záchytných parkovišť v dostupné vzdálenosti. Každé z těchto opatření pomůže. Skutečné řešení ale přinese až jejich propojení.
S parkovišti souvisí další můj návrh – retenční nádrže na dešťovou vodu kombinované se zastřešením parkovišť solárními panely. Toto vidím jako velmi důležité nejen u nových, ale postupně i u stávajících parkovišť. Jedna plocha tak bude mít několik funkcí: parkování, výrobu energie, zachytávání vody pro další využití a v létě také stín pro auta. A hlavně – nebude kvůli fotovoltaice potřeba zabírat další zemědělskou půdu. Na úrodné Hané bychom si jí měli vážit.
Dalším tématem, se kterým se na mě překvapivě často obracíte, jsou opuštěná zvířata. Je nutné zvýšit podporu útulků a současně podpořit kastrační program toulavých koček. Péče o opuštěná zvířata patří k vyspělé společnosti. To, jak se dokážeme postarat o ty, kteří si sami pomoci nemohou, totiž něco vypovídá i o nás samotných. Kastrace toulavých koček je přitom humánní a efektivní cestou, jak zabránit jejich nekontrolovanému množení a následnému utrpení dalších zvířat. Bez finanční podpory města se tento problém řeší jen obtížně.
Velkým úkolem bude také budoucnost prostějovské vody. Současná smlouva na provozování vodárenské infrastruktury končí na konci roku 2030. Na tak zásadní změnu je nutné se připravovat s několikaletým předstihem. Cílem musí být, aby případný přechod na nový model občan prakticky nepocítil.
Evergreenem jsou městské byty. Prostějov jich má přibližně 1 150 a představa, že město vyřeší bydlení všem, samozřejmě není reálná. Smysl vidím například ve startovacích bytech s jasnými pravidly a omezenou dobou nájmu. Mohou pomoci mladým lidem v době, kdy začínají pracovat a zakládají rodinu – a zároveň je udržet v Prostějově.
A nakonec jedno moje dlouhodobé přání. Dostat do Prostějova vysokou školu technického zaměření. Často si stěžujeme, že u nás vznikají sklady, ale málo pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Jenže technologické firmy nepřijdou tam, kde nenajdou kvalifikované zaměstnance. Zkušenost z Kunovic i Hodonína mi ukázala, jak může vysokoškolské pracoviště město změnit.
Možná je čas začít jednat o tom, aby podobný kampus vznikl také v Prostějově. Ne za dvacet let. Začít bychom měli už teď.
A to je jen několik témat z mnoha, která před Prostějovem stojí. O dalších zase někdy příště – protože dobré město se netvoří jedním velkým projektem, ale stovkami dobrých rozhodnutí.
Pavel Dopita
nezávislý zastupitel