Na celostátní úrovni se pro mapování chudoby a sociálního vyloučení používá tzv. „index sociálního vyloučení“, který se pohybuje v rozmezí 0 až 30 bodů (0 znamená žádné sociální vyloučení, 30 označuje nejvyšší míru sociálního vyloučení a chudoby). Obce s 8 a více body jsou označeny jako místa s vyšším rizikem sociálního vyloučení a chudoby. Index se skládá/mapuje tyto oblasti – výše vyplacených dávek, počet osob v exekuci, dlouhodobá nezaměstnanost, a předčasné ukončení základního vzdělání (ukončení povinné školní docházky v 7. nebo 8. třídě). V roce 2023 se riziko chudoby a sociálního vyloučení rozšířilo do více obcí v ČR, což je hlavně důsledkem rostoucích nákladů na bydlení.
Jak je na tom Prostějov? Získal 14 bodů (dříve 13), což ho řadí za Přerov (15 bodů) jako druhé nejohroženější město v Olomouckém kraji. Hlavním viníkem je nefunkční bytová politika – město se zbavuje obecních bytů a pozemků, zatímco jiná města staví nové byty. Počet vyplácených příspěvků na bydlení (vypláceno, když příjmy nestačí na pokrytí výdajů na bydlení) vzrostl ze 947 v roce 2021 na 1530 v roce 2023. To ukazuje na rostoucí počet domácností, které si bez státní podpory nemohou dovolit bydlení! Významně se navýšil i počet těch, kteří jen velmi těsně nesplňují podmínky pro přiznání dávky. Tato „prostějovská drahota“ dopadá až na 25 % obyvatel města (včetně dětí). Jde o jeden z největších nárůstů nejen v rámci Olomouckého kraje. Prostějov přitom dlouhodobě vykazuje jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé ČR, obvykle se pohybuje mezi 2,0–3,5 %. Bohužel průměrné mzdy v regionu jsou nízké, což je důsledek převahy montoven. To znamená, že příjemci dávek na bydlení nejsou lidé bez zaměstnání. Jde o rodiny s dětmi, včetně samoživitelů, kteří mají stabilní zaměstnání. Většina z nich žije v nájemních bytech na soukromém trhu, kde se ceny pohybují mezi 190–270 Kč/m² bez energií a poplatků. Jejich příjmy nejsou dostatečně vysoké, aby si mohly dovolit hypotéku na pořízení bytu. Zvýšené náklady na bydlení pak omezují další výdaje rodin na volný čas, vzdělání, jednorázové potřeby domácností atd.
Příčiny? Zmíním jen některé. Prostějov přitahuje domácnosti s vyššími příjmy z Brna a Olomouce, které hledají dostupnější ceny realit. Tato poptávka zvyšuje lokální cenu realit – nejen novostaveb. Rozšiřuje se trh s nájemními byty v důsledku „získání nemovitosti skrze dědictví“. Dědictví bytů po prarodičích vytváří přirozenou nerovnost, kdy jedna část společnosti vlastní více nemovitostí, zatímco pro jiné je vlastní bydlení téměř nedosažitelné. Svou úlohu nadále sehrává i plošně vysoká poptávka po nájemním bydlení. Pro trh s byty přitom neplatí tradiční ekonomická pravidla – konkurenční boj není zárukou snižování cen. Významným aspektem je vysoce podprůměrný počet obecních bytů v Prostějově. Jen pro příklad – město Krnov s 23 tis obyvateli má cca 2 tis městských bytů. Prostějov se 43 tis obyvateli má těchto bytů necelých 1 tis.
Prostějov patří mezi města s vysokým rizikem chudoby. Hlavním problémem je dlouhodobě nefunkční politika bydlení, kdy město nerozvážně prodává obecní byty a pozemky místo budování nových. Počet vyplácených příspěvků na bydlení v Prostějově dramaticky vzrostl, což ukazuje na prohlubující se problémy. Mladí lidé odchází. Nedostatek městských bytů, chybějící společné investice a absence strategie vedou k rozdělení společnosti a zvyšování cen bydlení, na které mnoho obyvatel nedosáhne. Je nutné začít celý tento problém urgentně řešit…
Jan Mochťák, zastupitel Piráti