V tomto měsíce si připomínáme sto sedmdesát let od narození prostějovského rodáka, stavitele, architekta a komunálního činitele Prostějova Čeňka Venclíka.
Byl prvním předsedou Společenstva stavitelů, zedníků, tesařů, kamenických a studnařských mistrů a kominíků. Stanovy schválilo místodržitelství v Brně 28. září 1886. Jeho podnik patřil brzy k největším v Prostějově. V roce 1915 měl kolem stovky zaměstnanců. Podílel se na projektech budovy pošty na Poděbradově náměstí, obchodní akademie v Palackého ulici, kaple Andělů Strážných v Mánesově ulici, domu č. 8 na Jiráskově náměstí a č. 14 v Kravařově ulici (internát obchodní akademie, později hudební škola, nyní základní umělecká škola). Stavební práce realizovala firma Čeňka Venclíka na gymnáziu, Národním domě, sokolovně, Masarykově škole, zámku (interiéry pro potřeby záložny a zastavárny) a arkádách městského hřbitova. K velkým stavebním zakázkám patřily stavby rolnické sladovny, továrny na kávové náhražky a obytné bloky v ulici Karlov. Od konce 19. století měli i vlastní cihelnu za Určickou ulicí. Po jeho smrti ji spravoval nájemce J. Galus a později ze závodu vznikla Družstevní cihelna Galus a spol.
Významný byl jeho podíl na stavbě Národního domu v letech 1906–1907. Vyšel vítězně z výběrového řízení a 22. května 1906 mu Družstvo pro výstavbu městského a spolkového domu zadalo stavební práce zednické a tesařské včetně betonování soklu. Čeněk Venclík se také zabýval problematikou stavby nové radnice. V roce 1896 nepodpořil přestavbu staré radnice z důvodů vysokých finančních nákladů a navrhoval postavit novou monumentální budovu.
Výraznou stopu zanechal na Stražisku, kde na přelomu 19. a 20. století projektoval pro prostějovské zájemce na odkoupených pozemcích a lukách letní vily. Projektoval vilu Šumná pro obchodníka Josefa Berku, pro svoji rodinu vilu Šárka, pro majitele palírny Karla Kaisera vilu Pampeliška, dále vilku pro obchodníka Vychodila později patřící primáři Josefu Navrátilovi a letní domek pro advokáta Leopolda Novosada. Autorsky je mu připisována také vila č. 47 Karla Vojáčka. Byl členem technického odboru stavebního družstva, které se zabývalo přestavbou domku v Zátiší č.19, v němž vznikly letní byty pro devět spolumajitelů. Navrhl zde také dřevěnou besídku s rozhlednou zvanou Žižkova stráň.
Čeněk Venclík byl významným veřejným a spolkovým činitelem města. Byl členem výboru Průmyslové jednoty a místopředsedou výboru Národopisné, průmyslové a umělecké výstavy konané od 25. června do 10. července 1893 v Prostějově. Rovněž na této výstavě prezentoval svoji práci. V letech 1892–1910 a 1913–1919 byl členem obecního výboru. Byl členem stavebního odboru, zdravotní komise, odboru pro zkoumání polohopisných plánů, členem dozorčí rady pokračovací školy pro dívky, kuratoria obchodní akademie, kuratoria Národního domu, živnostenským komisařem společenství stavitelů a městským stavitelem. Pracoval také v místních osvětových spolcích, především v Měšťanské besedě. V jejím literárním kroužku 8. dubna 1906 přednášel o Matěji Rejskovi a jeho díle. Už v této době navrhoval uctění jeho památky viditelnou formou.
Vedle Josefa Horáka, Františka Wichterleho, Aloise Vrtala, Františka Neumanna, Václava Perka, Františka Kováříka, Augustina Jiříčka a Josefa Špačka patřil k nejvýznamnějším komunálním činitelům města. Jeho jméno jako člena zastupitelstva je uvedeno na pamětní desce instalované ve vestibulu radnice u příležitosti dokončení stavby 13. dubna 1914.
V Prostějově bydlel s rodinou v domě Jiráskovo nám č. 8, který zde postavil. Zemřel 2. dubna 1921 ve věku 64 let v Prostějově a byl pohřben 5. dubna 1921na Městském hřbitově v Prostějově.
Hana Bartková
kronikářka města
