Vážení spoluobčané, léto ve městě by mělo znamenat klidné podvečery, možnost vyvětrat si otevřeným oknem a odpočinout si po náročném dni. Pro lidi, kteří žijí v sousedství ubytovny na Olomoucké 21, je to ale často nedosažitelný luxus. Jejich každodenní realitou je hluk, nepořádek, přemnožení potkani a modré majáky strážníků. To vše jim doslova před očima otravuje život a město to navíc stojí nemalé peníze. Zajistit bezpečné sousedství není práce na jedno odpoledne. Máme ale v rukou nesmírně důležitý nástroj, který loni na zastupitelstvu bohužel zapadl pod stůl – možnost cíleně zvýšit daň z nemovitosti.

jan Mochťák
Už od roku 2024 dal stát městům do rukou silnou zbraň. Nemusíme plošně zvyšovat daně všem slušným lidem. Můžeme si ale došlápnout na konkrétní, vybrané budovy, které svému okolí dlouhodobě přinášejí jen trable. Ať už jde o problémové ubytovny, nebo o chátrající a opuštěné domy, které jen ohrožují kolemjdoucí. Je to přece o obyčejné spravedlnosti. Pokud musí město k jedné adrese neustále posílat úklidové vozy, platit hubení hlodavců a řešit výjezdy policie, ať to zaplatí majitel! Proč bychom to měli neustále dotovat my všichni z městské kasy? To nejkouzelnější na celém tomto opatření je, že funguje jako skvělá vyjednávací páka. Když si zástupci radnice sednou s majitelem ubytovny k jednomu stolu a seznámí ho s reálnou možností, že jeho roční daň stoupne až na pětinásobek, tedy třeba z dvaceti rovnou na sto tisíc korun, ledacos se rázem může změnit. K samotnému placení nakonec vůbec nemusí dojít. Pokud majitel pochopí, že městu došla trpělivost, zjedná ve svém domě pořádek a zajistí klid, daň může zůstat při starém. Je to zkrátka bič na ty, pro které pravidla neplatí. Neobjevujeme přitom žádnou novinku. Jiná města už tento postup v praxi úspěšně zavedla. Úplně by stačilo zvednout telefon, inspirovat se a využít cenné zkušenosti například našich kolegů z nedaleké Kroměříže. Ti už ukázali, že to jde. U nás v Prostějově jsme ale místo toho narazili na klasickou “hanáckou rozvážnost“ přesně podle epigramu K. H. Borovského: “ Hanák, velké panák, ztěžka vekračoje, jednó nohó drohó k předo postrkoje.“ Můj návrh nechal magistrát ležet ladem dlouhých 456 dní. A jaká byla letní odpověď vedení města? Že neudělá nic.
Dozvěděl jsem se, že podle právníků prý nelze dostatečně prokázat, jak moc je ubytovna problémová. Zvýšit daň jen jedné budově by prý bylo nespravedlivé a v rozporu se zákonem. Fajn, ale proč to v jiných městech jde? Tahle úřednická logika má navíc obrovskou trhlinu: za více než rok město nezavedlo vůbec žádné pravidelné sledování situace. Jak by přitom takový sběr důkazů mohl vypadat? Úplně jednoduše. Stačilo by po dobu třeba šesti měsíců poctivě vést ucelené záznamy. Město by evidovalo každý výjezd městské i státní policie, každou cestu technických služeb kvůli úklidu navíc i všechny deratizační zásahy. Do sledování může radnice aktivně zapojit i samotné sousedy. Právě oni vidí situaci každý den. Mohla by se vést oficiální „kniha událostí“ nebo uspořádat pravidelná měsíční setkání občanů se zástupci města a policie. Až na základě těchto tvrdých čísel a podložených svědectví bychom jasně viděli, jak moc ubytovna své okolí dusí a dle potřeby tak projednat i potenciální zvýšení daně. Místo toho radnice nedělá nic a pak jen pokrčí rameny, že chybí důkazy. Ale takhle to nefunguje…
Bavíme se tu o adrese, kde s velkou pravděpodobností kvete takzvaný obchod s chudobou, což by samo o sobě zasloužilo přísný drobnohled. Občas slyším varování, že když majiteli zvýšíme daň, on to jen promítne do nájmů a nezmění se nic. Této ustrašené cestě ale nesmíme ustoupit. Přece nesložíme ruce do klína! Nemůžeme tiše tolerovat nepořádek a potkany roznášející nemoci. Navíc je tu ještě jeden, velmi bolestný dopad: domy a byty v okolí ztrácejí na hodnotě. Každému musí být jasné, že bydlení s výhledem na takto vedenou ubytovnu není zrovna vysněnou adresou. Není to místo, kde by chtěly mladé rodiny vychovávat děti, ani kde by chtěli naši senioři trávit klidný podzim života. Věřím, že radnice má stát za těmi, kteří dodržují pravidla. Nemá hledat důvody, proč chránit klid v našich ulicích nejde, ale naopak využít každý zákon k tomu, aby se nám v Prostějově žilo lépe.

Jan Mochťák, zastupitel města Prostějova

K problematice ubytovny v Olomoucké ulici si redakční rada Prostějovských radničních listů vyžádala stanovisko právníků magistrátu:

Zákon klade vysoké nároky na odůvodnění navýšení koeficientu daně z nemovitých věcí, z něhož musí být zřejmé, že vyšší zdanění konkrétních nemovitostí má racionální a prokazatelný důvod (např. rozhodnutí ve správním řízení prokazující porušování právních předpisů vlastníky, zvýšené náklady města, apod.) a není diskriminační.

Podle sdělení Městské policie, která prověřila záznamy od 1.1.2024, řešili za toto období pouze následující záležitosti/ výjezdy:

  • 28.1.2025 kontrola ve spolupráci s živnostenským úřadem (pouze zabezpečení prostor, bez provedení úkonů)
  • 11.2.2026 oznámen přestupek spočívající v odkládání odpadu za Moravou (Lužická ulice), kam navezli občané z ubytovny na Olomoucké nábytek a televizi.
  • 12.7.2026 potyčka v bytě na ubytovně

Jinak občanské soužití, rušení nočního klidu, neřešila městská policie v tomto období vůbec.

S ohledem sdělení MP není v tuto chvíli právní důvod pro navýšení koeficientu daně z nemovitých věcí u tohoto objektu.