(Prostějov 14. 1. 2026)
Jsme na prahu dalšího roku. Pohled na minulé může být inspirací pro budoucnost. Dovolte nejdříve malou osobní vzpomínku. Minulý rok byl pro mne vyvrcholením tříletého martyria. Jinak se ani příběh 13 přihlášek nazvat nedá. Šikany, která v květnu vyvrcholila mým odsouzením u Okresního soudu, který mne zařadil mezi zločince. Pro práci s dětmi, pro vizi obnovy sportovních tříd, které tu měly velkou tradici. Pro vizi, po které celá společnost volá, protože děti se nehýbou. Po půl roce Krajský soud zrušil rozsudek Okresního soudu v plném rozsahu „neboť žalovaný skutek není trestným činem.“ Jistě, to že chybí přihláška se může stát. Podstatné je, že nechyběly děti. Kriminalizovat lidi, kteří pracují s dětmi a pro děti není cesta, jak to, co nás v této oblasti pálí řešit. Přepjatý formalismus je to poslední, co by mělo být určujícím faktorem při řešení podstatně důležitějších problémů, které před námi oblast výchovy dětí a mladé generace klade. Reálný náhled Krajského soudu, který zohlednil kontext případu je pro mne povzbuzující.

Aleš Matyášek
V minulém roce rezonovala prostějovským prostorem řada témat. Rád bych se u některých zastavil.
Problém nového bazénu. Magistrát vrátil žádost o referendum pro formální nedostatky řady podpisů. Přípravný výbor se obrátil na soud, protože hrozilo, že všechny petiční archy budou smeteny ze stolu. Uspěl. Na podzim vyzval Přípravný výbor, aby byly uznány podpisy, kde bylo například chybné datum narození a požádal o prodloužení lhůty k nápravě. Zde neuspěl. Občané se ptají, jak to s referendem vypadá. Úsilí o referendum pokračuje. Je potřeba nahradit duplicitní podpisy a doplnit další. Podstatné však je, že největší investice města do budoucnosti se rozhoduje v kancelářích politiků a lidé nemají možnost se vyjádřit. A to je špatně. Nevím, jak to s referendem dopadne, ale je dobré si vzpomenout až budeme na podzim zahlceni sliby, které budou lákat na hory doly. Občan bude na pár dní na prvním místě. Zavřou se volební místnosti a je otázkou, zda to tak zůstane i v následujících 4 letech. Vyhlášení nebo nevyhlášení referenda může napovědět. Řada z Vás ví, že malý bazén nestačí.
Prostějov v roce 2023 utekl z krajského projektu zpracování odpadů. Bez zdůvodnění, bez řešení, jak budeme své odpady likvidovat. Minulý rok přinesl odpověď. Linka společnosti FCC na zpracování 80 tis. tun odpadů. Prostějov přitom vyprodukuje cca 15 tis. tun. Takže kapacita se bude naplňovat cizím odpadem. Do našeho města se bude vozit 65 tis. tun cizích odpadů. Do průmyslové zóny. 78 náklaďáků denně, je to prý nárůst jen o 2 procenta. Kdo jezdí tou oblastí ví, jak tam doprava často kolabuje, takže i pouhá 2 procenta navíc mohou být rozbuškou třaskavého problému. Vlastní zpracování také není bez emisí. Kdo se za Vás v tomto zápase postavil? Magistrát to určitě nebyl. O tom svědčí mizerná informovanost o veřejném projednávání tohoto projektu a zarážející skutečnost, že nebyl projednaný ani v komisi životního prostředí. Prostějov přitom měl až do roku 2023 své odpady vyřešené. Nikoli nepodstatnou je i skutečnost, že poplatky za likvidaci odpadů se na rozdíl od krajského projektu budou promítat do zisků soukromé společnosti. Není Vám to vážení občané povědomé? Ano takto radní prodali v roce 2006 naši vodu. Vzpomeňte.
Dobrý život ve městě nezávisí na líbivých propagačních stojanech na náměstí, ale na kompetentních rozhodnutích, která řeší naše společné potřeby a která dávají perspektivu rozvoje našeho města. Předchozí dva příklady k nim rozhodně nepatří.

Aleš Matyášek, zastupitel, klub Na rovinu! (STAN, TOP 09, Zelení), info@prostejovnarovinu.cz